Díky pozemkovým úpravám se lidé chovají ke krajině lépe
„Pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem rozvoje krajiny. Státní pozemkový úřad je díky nim jedním z garantů krajinného inženýrství,“ uvedla v úvodu své přednášky loni na 4. ročníku Děčínského dialogu o vodě vedoucí teplické pobočky SPÚ Soňa Balcárková.
Cílem přednášky bylo představit veřejnosti pozemkové úpravy jako nástroj k rozvoji venkova a k zadržení vody v krajině a seznámit účastníky s činností Státního pozemkového úřadu (SPÚ).
SPÚ spravuje veškeré státní zemědělské nemovitosti, pozemky, budovy či vodohospodářské stavby, privatizuje majetek, realizuje prodeje, převody zemědělských pozemků a vypořádává restituční nároky.
„V posledních letech je úkolem SPÚ spíše nákupem či směnou rezervu státních pozemků vytvářet než pozemky prodávat a tím omezit náklady na výkupy pozemků pro potřeby státu,“ řekla Soňa Balcárková v úvodu prezentace.
Pozemkový úřad také spolupracuje s odbornou veřejností a s vysokými školami v oblasti ochrany vody a půdy. „Vytváříme návrhy opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. SPÚ spolupracuje na monitoringu eroze zemědělské půdy, a proto je důležité erozní události ve svém okolí nahlásit na příslušnou pobočku SPÚ. Pozemkový úřad se také podílí na projektu Intersucho. Jde o sledování sucha a jeho následků pro jednotlivé zájmové oblasti,“ říká vedoucí teplické pobočky SPÚ.
Již druhým rokem patří k činnostem SPÚ aktualizace databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a jejich zpracování a údržba dat. Dříve se o tuto oblast staral Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.
Hlavní činností SPÚ jsou pozemkové úpravy, jejich řízení a financování.
Pozemkové úpravy
Co je cílem pozemkových úprav? „Je to prostorové a funkční uspořádání pozemků. V první řadě je to uspořádání vlastnických vztahů, vytvoření podmínek pro racionální hospodaření, obnovu a rozvoj krajiny řešeného území. Pozemkové úpravy se většinou řeší v rámci jednotlivých katastrálních území. Při pozemkových úpravách se navrhují nejen nové tvary a velikosti pozemků, ale i společná zařízení sloužící například k zpřístupnění pozemků, zlepšení prostupnosti území, protierozní ochraně území, neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně a zúrodnění zemědělské půdy a k zvýšení ekologické stability krajiny či navracení ovocných stromů do krajiny. Důležitými cíli jsou vodohospodářská opatření k zadržení vody v krajině, která přispívají k boji proti suchu, k ochraně území před povodněmi či před různými erozními událostmi,“ říká Soňa Balcárková.
Dalším cílem pozemkových úprav je zajištění podmínek ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a obnovení vztahu lidí k půdě a krajině. „A věřte, že v obcích, kde se již pozemkové úpravy dokončily, to tak opravdu je. Stává se, že vlastníci nevědí, kde své pozemky mají, a dozví se to až díky pozemkovým úpravám. K pozemkům i okolní krajině se pak chovají mnohem lépe. V místech, kde už pozemkové úpravy proběhly, je rozdíl patrný na první pohled. Jako příklad by se dalo uvést vodohospodářské opatření v Záhoří, kde se vlastník vedlejších, dosti zanedbaných pozemků inspiroval a na své náklady již buduje malou vodní plochu tak, že obě budou tvořit významný krajinný celek,“ dodává Soňa Balcárková.
Na začátku je podnět
Samotné projektování pozemkových úprav trvá zhruba čtyři roky a zahájeny jsou většinou na základě nějakého podnětu – žádosti obce, vlastníků pozemků, nebo si pozemkové úpravy může vyžádat například chystaná výstavba dálnice či obchvatu. „To byl mimo jiné v našem regionu případ výstavby rychlostní komunikace R7 na Chomutovsku či kladrubské spojky na Teplicku,“ připomíná Soňa Balcárková.
„Součástí projektu pozemkových úprav je i takzvaný plán společných zařízení, který je základní kostrou návrhu pozemkových úprav. Je tam navržena celá cestní síť pro dané katastrální území, vodohospodářská a protierozní opatření, prvky ekologické stability, jako biokoridory, biocentra, krajinná zeleň a interakční prvky i další opatření, která mají za úkol zlepšit zemědělské hospodaření a ekologickou stabilitu území. K plánu společných zařízení se vyjadřují dotčené orgány státní správy, sbor vlastníků a schvaluje jej zastupitelstvo dané obce. Výstupem pozemkových úprav je digitální katastrální mapa s novými listy vlastnictví, která se zavede do katastru nemovitostí. Vlastníkům se nové pozemky na základě jejich žádosti vytyčí. Nejen toto, ale i celé zpracování pozemkových úprav je hrazeno z prostředků státu. Další fází je realizace společných zařízení, která je rovněž hrazena z prostředků státu nebo z dotačních programů EU. SPÚ následně zajišťuje projektovou dokumentaci, stavební povolení a samozřejmě realizaci či výstavbu navržených zařízení. Po dokončení vše předá bezplatně obci. To se týká pozemků i samotných společných zařízení,“ vysvětluje vedoucí teplické pobočky SPÚ.
Při pozemkových úpravách cesty nevznikají jen pro zemědělské účely, ale využívají se třeba i jako cyklostezky nebo chodníky. „Jako příklad mohu uvést realizaci cest ve Rtyni, které zajistily přístup k rybníku a propojení s obcí Velvěty. Lidé cesty často využívají k procházkám a cestou do Velvět již nemusí chodit po frekventované silnici. Omezil se také nežádoucí pohyb zemědělské techniky v obci,“ říká Soňa Balcárková a pokračuje, „nesmíme zapomenout na pozemky, o kterých se dá říci, že jsou pro rozvoj krajiny a obcí velmi důležité, území vyčleněná návrhem pozemkových úprav na výstavbu takových opatření, jako jsou například rybníky, nádrže, mokřady, průlehy, biokoridory a další prvky.“
Prostupnost nadevše
Jedním z úkolů pozemkových úprav je zajištění prostupnosti krajiny. A to nejen pro lidi díky cestám, ale i pro zvěř prostřednictvím biokoridorů, krajinné zeleně, která bývá i součástí návrhů polních cest.
„Pozemkové úpravy jsou velmi důležitým nástrojem pro zadržení vody v krajině. Pobočka Teplice realizovala několik vodohospodářských opatření, rybník v Babinách, tůňky v Razicích a letos jsme dokončili i malou vodní nádrž Žim-Záhoří. V soutěži Společné zařízení roku 2016 jsme vyhráli cenu veřejnosti s projektem vodohospodářského opatření ve Rtyni nad Bílinou. Jde o malou vodní nádrž s plochou 4,5 hektaru, cestami a doprovodnou zelení. Vybudované dílo svědčí o tom, že i ze zanedbané a devastované krajiny může vzniknout něco účelného a hezkého zároveň,“ říká Balcárková.
