Dubenec bojuje s erozí a povodněmi
Dubenec je obec na Trutnovsku s necelými 700 obyvateli. Údolní vesnice má na délku 5,5 kilometru a je umístěna v protáhlém údolí. Proto je zde zvýšené riziko vodní eroze půdy a povodní. Bojují s ním výstavbou společných zařízení. Ta potrvá ještě několik let, ale první projekty jsou již hotové.
Mezi pět dokončených objektů v nejohroženější části území patří především svodné příkopy, opatření k tlumení energie vody a hospodářské přejezdy. Součástí stavby byla také výsadba a zatravnění ploch. Hlavním cílem projektu bylo zadržet vodu v severní části Dubence, zpomalit povrchový odtok vody a při extrémních srážkách odvést vodu bezpečně do koryta pravostranného přítoku Hustířanky.
V Dubenci postupovali podle osvědčeného scénáře. Nejprve přišly na řadu komplexní pozemkové úpravy a digitalizace katastrální mapy. Ta byla stará a nepřesná, protože vznikla ještě za dob Rakouska-Uherska, v roce 1870. Nebylo proto například možné přesně určit hranice pozemků, což často vyvolávalo spory. A k údajům z katastru také vedla velice dlouhá cesta, protože se čekalo na výpisy z papírových map. Za dob minulého režimu, kdy všude hospodařilo JZD, nebyl s katastrální mapou problém. Ten nastal, až když se vrátili soukromí vlastníci půdy a zemědělci.
Nakonec s řešením přišel Státní pozemkový úřad. V roce 2007 (KoPÚ: přípravné práce od 2007 – 2013 II. rozhodnutí) v rámci komplexních pozemkových úprav, se kterými muselo souhlasit 75 procent vlastníků parcel, se začalo nejprve přípravou takzvaného soupisu nároků. Zjistilo se z něj, co přesně kdo a kde vlastní. Při výměnách pozemků se však hlídá i bonita půdy, aby například nedošlo k tomu, že někdo dostane tu méně úrodnou. Následoval plán společných zařízení. A v něm už byla zahrnuta i různá protierozní opatření. „Ta byla nejdůležitější, protože nás každý rok postihla blesková povodeň. Už proběhla jednoduchá pozemková úprava, ale jen v lokalitě Jedlina, které říkáme Horní Dubenec. To je místo s prudkou údolnicí. Protierozní opatření už funguje a náš největší problém je tedy vyřešen. Nejhorší situace byla loni, než opatření začala fungovat a kdy všechny prvky ještě nebyly zapojené. Přišly dvě obrovské bouřky a byli jsme znovu vyplaveni. A bylo to docela drastické,“ říká starosta Dubence Jaroslav Huňat. Nyní se začnou velké lány předělovat průlehy a mezemi, na kterých se začne pracovat v příštím roce.
Dubenecká kostra
Loni v Dubenci také začala trutnovská pobočka SPÚ budovat takzvanou silniční kostru – propojili katastr Hřibojed s katastrem Dubence. Díky tomu už traktory nemusejí jezdit přes celou vesnici. Další společná zařízení jsou zatím ve stadiu projektu a žádosti o dotace. To, co se zatím postavilo, je asi tak dvacetina z projektů, které se mají v Dubenci realizovat. K těm největším patří projekt dvou poldrů.
„Dubenec leží v dlouhém údolí a z každé strany jsou dlouhá pole. My jsme velké povodí. Takže když zaprší v horní části katastru, do té dolní voda proteče až tak za hodinu. Pro nás je důležité vodu zadržovat v krajině, aby se vsakovala,“ vysvětluje starosta smysl plánovaných opatření.
Starosti Jaroslavu Huňatovi dělají zemědělci: „Ti by správně měli na svazích v našem okolí pěstovat například pšenici tak, aby pod ní byl vysetý jetel. Ten roste ve spodní partii. Má pomáhat vodě, aby se vsakovala, a svými kořeny pomáhá chránit půdu. Někteří zemědělci však pravidla nerespektují. V několika případech dokonce byli původci povodně. Jsou to soukromníci, kteří čerpají dotace. A jde o velký problém. Farmáře totiž můžeme žalovat až v momentě, kdy napáchají nějakou škodu. Vina se také velice obtížně prokazuje. Já sám jsem byl v té věci hodně aktivní a snažil jsem se i oslovit Státní zemědělský intervenční fond. Aby třeba problémovému zemědělci přestali vyplácet dotace. Ukázalo se ale, že v tom jsou docela bezzubí. U zemědělců jsou prostě dotace nárokovou složkou a to je ten problém.“
„Letos budeme cesty stavět na severovýchodní straně, ale to nic není proti tomu, že již nyní probíhá vodoprávní a stavební řízení na protipovodňové opatření a ještě letos na podzim nebo příští rok chceme stavět první ze dvou velkých plánovaných poldrů. Pak by měl následovat druhý poldr. První z nich bude mít sedm metrů vysokou sypanou hráz, i když se nejprve počítalo jen s pěti metry. Projekt jsme totiž na poslední chvíli měnili. Hydrometeorologický ústav změnil tabulky předpokládaných srážek a povodní – hrozba se navýšila o sto procent. A tak jsme museli navýšit kapacitu vodního díla. Což bylo celkem komplikované, protože jsme se museli vejít na pozemek, který už na to byl vyčleněný, ale nakonec se to podařilo. Podle harmonogramu, a pokud vše půjde podle plánu, by všechna společná zařízení mohla být hotová do konce roku 2021,“ vysvětluje starosta.
Půda je citlivé téma
Jaroslav Huňat si spolupráci s odborníky z poboček pozemkového úřadu v regionech pochvaluje: „Lidé z trutnovské pobočky SPÚ mají velice konstruktivní přístup a vycházíme si vzájemně vstříc. Ale problémům jsme se ani tak nevyhnuli – jeden náš občan chtěl například v rámci pozemkové úpravy přesunout pole na druhou stranu katastru, protože věděl, že je tam lepší půda. Jenže přitom narazil na zákon o pozemkové úpravě. Ale i tuto záležitost se nakonec podařilo celkem ohleduplně vyřešit. Na základě naší dobré zkušenosti jsme doporučili pozemkové úpravy i sousední obci Lanžov.“ Tam už jsou nyní ve stadiu plánování společných zařízení.
„Digitalizace katastru znamená opravdu velký přínos. Jde o větší komfort práce pro všechny, včetně nás starostů. Také se vyřeší různé spory. Starostům, které pozemkové úpravy teprve čekají, bych doporučil hlavně trpělivost, protože budou jednat s lidmi o půdě a pozemcích. A to je pro mnoho z nich velice citlivé téma. Velmi záleží i na výběru projekční kanceláře. Výběrové řízení samozřejmě tlačí k volbě co nejlevnějšího dodavatele, ale také je důležité, aby si projektant – jak se říká – sedl se starostou. A musí klapat i spolupráce s pozemkovým úřadem. Pro starosty je také dobré, aby věděli, jak dané území původně vypadalo třeba před sto lety. U nás jsme totiž v rámci pozemkových úprav a výstavby společných zařízení začali krajinu hlavně vracet do původního stavu. Původní němečtí osadníci, kteří zde žili, totiž měli vše velice dobře naplánované. Dokonce i jeden z poldrů, které plánujeme postavit, bude v místě, kde již něco podobného bylo. Vše, co se za socialismu zrušilo, se jednoduše vrací zpět,“ upozorňuje Huňat a pouští se do inventury chystaných projektů, „letos budeme na severovýchodní straně stavět rozsáhlé protierozní ochranné průlehy a zasakovací meze. Celkem v tomto roce plánujeme dvanáct protierozních opatření. A také krajinné sady. V minulém roce jsme také díky dotaci získali vlastní moštárnu a sušárnu ovoce. V té zaměstnáváme na půl úvazku dva lidi a chceme zahájit vlastní produkci. Rádi bychom také vybudovali kanalizaci. Chystáme žádost o dotaci a podklady pro územní rozhodnutí. Řešili jsme i technologii. Nakonec to bude kanalizace, které se říká gravitační. Jsme ve svahu a všechno může odtékat samospádem. Někteří nás tlačili do tlakové, přečerpávané kanalizace. Ta je sice levnější na pořízení, ale potom se nesmírně prodraží provozní náklady.“
