V Mohelně se inspirovali historií
Dvě vodní nádrže, které v Mohelně vznikly díky komplexním pozemkovým úpravám, byly oceněny v soutěži Společné zařízení roku. V kategorii Protierozní a vodohospodářská opatření se umístily na třetím místě. Městys získal i nové cesty a přírodní rezervace má zase větší ochranné pásmo.
„Nedávno jsme dokončili komplexní pozemkové úpravy, na kterých jsme začali pracovat asi před třemi roky. V rámci jejich realizace jsme Státnímu pozemkovému úřadu předali návrh, jaká společná zařízení bychom si přáli. I na základě historických údajů bylo zřejmé, že by pro nás bylo nejlepší postavit vodní nádrž,“ říká starosta Mohelna Jiří Kostelník. „Na jednání s SPÚ jsme vyrazili trochu s obavami, jak to vše dopadne. Ale nakonec jsme byli velice mile překvapeni vstřícností. S vodní nádrží jsme se naštěstí trefili i do toho, co dnes preferuje Evropská unie, tedy opatření pro zadržování vody v krajině. Od prvotní myšlenky přes realizaci až po předání stavby byla s pracovníky SPÚ bezvadná spolupráce a nakonec byly vybudovány hned dvě vodní nádrže. Jejich vznik byl důležitý i proto, že se nacházejí v blízkosti významných zdrojů podzemní vody,“ vysvětluje Jiří Kostelník, který stojí v čele obce úctyhodných 26 let.
Podle starosty již naši předkové věděli, jak důležité je zadržování vody v krajině. Ve stejné oblasti nad Mohelnem, kde dnes stojí nové nádrže s rozlohou okolo tří hektarů, bývaly v minulosti mokřady, které sloužily také k napájení podzemních vod. V sedmdesátých letech minulého století však byly všude velice populární meliorace. A došlo i na mokřady nad Mohelnem, které byly vysušeny pomocí odvodňovacího drenážního potrubí. To bylo až přednedávnem vytrháno a voda se vrátila zpátky do krajiny.
Zavlažování, rybaření i protipovodňová ochrana
Voda je však žádoucí jen do určité míry. V Mohelnu počítají i s tím, že můžou přijít povodně. Na ty sice nejsou připravené nově vybudované nádrže, ale pod nimi je rybník, který má protipovodňovou funkci na starosti. Jeho voda zároveň slouží k zavlažování ploch sportovního areálu. Rybník navíc plní funkci požární nádrže, jsou v něm vysazeny ryby, a tak si tu třeba během letních prázdnin mohou děti zarybařit. „Vždycky koupíme tak za 40 000 korun ryby a děti nebo také důchodci si mohou přijít zachytat,“ říká starosta a dále popisuje, že celá soustava vodních děl vyžaduje kvalifikovaný způsob manipulace, „když je méně vody, jako v těchto dnech, tak z horní nádrže upouštíme vodu, abychom v té spodní zachovali konstantní hladinu, dokázali zalévat hřiště a děti aby se mohly věnovat letním radovánkám. Ještě máme další tři rybníky a o všechna vodní díla se starají dva naši zaměstnanci, jeden rybník využívá rybářský svaz.“
Jednání s tisícovkou majitelů
Přestože vše zní jako z pohádky, i realizace projektů v Mohelnu se setkala s problémy. Nejsložitější bylo podle Jiřího Kostelníka dohodnout se s majiteli pozemků, kterých je více než jeden tisíc. Problémová dohoda byla zejména s lidmi, kteří v Mohelnu vůbec nebydlí. Starosta dodává, že k vyjednávání s vlastníky parcel přistupovali pracovníci třebíčské pobočky SPÚ velice zkušeně a díky tomu se celý proces podařilo dotáhnout do zdárného konce: „Já bych něco takového nedokázal, to se přiznávám, v třebíčské pobočce SPÚ pracují opravdoví profesionálové.“
Podle Kostelníka nová vodní díla přispívají i k dobré ekonomice Mohelna: „Jen si představte, jak by bylo finančně nákladné, kdybychom měli řešit zavlažování sportovního areálu z jiných zdrojů.“
Vodní nádrže však nejsou jedinými společnými zařízeními, která v Mohelně vznikla.
„Také máme nové asfaltové polní cesty v délce necelých dvou kilometrů. Je to taková páteřní komunikace nesmírně důležitá pro agrodružstvo. Měli jsme tu blátivé cesty, půl metru hluboké vyjeté koleje. Teď tu jezdí agrotechnika bez problémů, a navíc, když jsou i polní cesty asfaltové, tak bláto z kol zemědělské techniky dopadá už mimo veřejné komunikace, na kterých je pak čistěji. Zemědělci oceňují, že na některá pole pro ně vůbec existuje přístup. Občané zase vítají, že už tolik zemědělské techniky neprojíždí centrem Mohelna. Přesuny zemědělské techniky se zredukovaly také díky samotným pozemkovým úpravám, protože si zemědělci sloučili pozemky, které měli na různých místech. To je však výsledek velice složitých jednání, protože agrodružstva měla obavy, aby v rámci výměn parcel nezískala plochy s nižší bonitou,“ říká Jiří Kostelník.
Přírodní rezervace od roku 1933
Kromě záviděníhodného výsledku pozemkových úprav je Mohelno zajímavé díky národní přírodní rezervaci s příznačným názvem Mohelenská hadcová step. Jde zhruba o osmdesátihektarové území s výjimečnou flórou a faunou na hadcovém podloží, chráněné od roku 1933. I na něj pozemkové úpravy pamatovaly: „V rámci komplexních pozemkových úprav jsme rozšířili ochranné pásmo této rezervace,“ říká starosta Mohelna a dodává, „naštěstí náš městys měl dost vlastních pozemků, aby se všechny požadavky pozemkových úprav uspokojily. Část ploch také vykoupil Státní pozemkový úřad. Po vlastních zkušenostech bych doporučil těm, které pozemkové úpravy teprve čekají, aby se podívali do starých pramenů, co v krajině považovali za důležité naši předkové a jaké tím řešili problémy. Jedině tak se dá přijít na to, co je nejlepší. Žijeme v jiné době a velké zemědělské podniky už moc silný vztah k přírodě nemají. Jestli vysadí kukuřici tam, kde dochází při bouřce ke splachům, je nezajímá a dívají se jen na výnosy.“
