Ve Vraném trénují boj se suchem
Agros Vraný je jedna ze tří farem, na kterých se stát snaží zjistit a ověřovat, jak účinně bojovat se suchem. Díky své poloze ve srážkovém stínu Krušných hor má k tomu ideální podmínky. V boji se suchem se spojil Státní pozemkový ústav (SPÚ) s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně.
Zemědělská společnost Agros sídlí v městysu Vraný a hospodaří také v katastru několika okolních obcí u Slaného. „V oblasti našeho zemědělského družstva jsou dva rybníky ze sedmdesátých let, které postavilo tehdejší JZD Vrbičany. Mělo jít o závlahový systém s jakousi přepouštěcí nádrží. Již tehdy tu byly problémy se suchem. Původní zavlažovací systém už však není funkční,“ říká Jaroslav Linhart, předseda představenstva společnosti Agros. Někdejší zemědělské družstvo pěstovalo chmel na asi 150 hektarech a k této plodině bylo nutné dostat vodu.
I když dojde k obnovení závlah, kapacita dvou rybníků pravděpodobně nebude stačit a je potřeba najít jiné řešení. „Problémem je, že srážkový úhrn není rozprostřen rovnoměrně v čase a na celé obhospodařované ploše. Veškeré srážky často spadnou jen lokálně a vyskytují se tu přívalové deště. Pěstujeme pšenici na asi 1 100 hektarech, na 600 hektarech řepku, na 300 hektarech cukrovku či krmné plodiny včetně vojtěšky a také jednoleté směsky. Snažíme se přitom dodržet osevní postup alespoň ve zkrácené podobě. Hospodaření v našich klimatických podmínkách je však poměrně náročné,“ říká Linhart.
Vše startují pozemkové úpravy
Sucho je jedním z problémů, jehož řešením se zabývá SPÚ. V místech, kde mají potíže nejen s ním, ale i s častými záplavami nebo erozí půdy, se nejprve přistoupí k pozemkovým úpravám.
To znamená, že se uskuteční výměny pozemků tak, aby se uvolnily plochy pro potřebná opatření včetně například zavlažovacích nádrží. Vznikají také cesty, které budou posléze převedeny do obecního vlastnictví. Rovnají se i hranice pozemků, aby se usnadnilo jejich obhospodařování, a v rámci výměn se slučují jinak roztroušené plochy. Tyto aktivity přitom ve výsledku velice usnadňují život nejen zemědělcům, ale i dalším obyvatelům venkova.
V Agrosu jsou teprve na začátku. „Již je připravena studie, která má asi 70 stran a která bude sloužit jako podkladový materiál k přípravě závlahových opatření. Autoři studie jsou prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D., a prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity Brně. V současnosti probíhá připomínkování této studie a čeká se na závěrečné vyhodnocení,“ říká Jaroslav Linhart.
V boji se suchem se však nelze upínat jen k zavlažování. Důležitá je například i změna způsobu obdělávání polí. To už také moc dobře v Agrosu Vraný vědí, a tak například dodržují správné osevní postupy, hnojí organicky a nikdy nepřestali orat. Když však přijdou přívalové srážky, nic nepomůže. Podle Jaroslava Linharta je však dobré se při pozemkových úpravách podívat na staré, minimálně předválečné mapy, a zjistit, kde původně byly remízky a cesty. Ty během přívalových dešťů pomohou zabránit rychlému odtoku vody, což zabrání jednak erozi zemědělské půdy, jednak do určité míry vzniku povodní. Zajímavé přitom podle Linharta je, že naši předkové v mnoha ohledech dodržovali správné postupy, i když po teoretické stránce mnohdy ani nevěděli proč.
Zavlažování je nákladné
Vodu potřebují snad všechny u nás pěstované zemědělské plodiny kromě kukuřice, ale ani ta bez minimální vláhy nevyroste. Existují různé moderní přístupy v zemědělství, jako jsou kapkové závlahy, které nejsou tak náročné na spotřebu vody. U takových technologií jsou však velké nároky na rozvod závlahy. Tenké hadičky s vodou se zavádějí ke každé jednotlivé rostlině.
Takové zavlažování je navíc poměrně energeticky náročné – obzvlášť když čerpadla čerpají vodu do několikakilometrové vzdálenosti. „Nedovedu si například představit, že bychom takto zavlažovali tisíc hektarů polí s pšenicí. Nikdy jsme také přesně nevyčíslili, jaký přesně má zavlažování vliv na hektarovou výnosnost, i když přínos je samozřejmě nepopiratelný,“ upozorňuje Linhart.
Současný projekt, který v Agrosu řeší problém sucha, není první podobnou aktivitou, na které se podnik podílí. Společně s městysem Vraný a také statkem Novák se v letech 2012 a 2013 Agros zapojil do projektu celostátní sítě pro venkov nazvaného Možnosti ovlivnění degradace půdy vlivem klimatu na příkladu aridních oblastí. Ten měl za cíl bojovat s větrnou i vodní erozí půdy. Výsledky tohoto výzkumu mimo jiné také pomáhají při volbě správného způsobu realizace pozemkových úprav. Díky projektu byla ve Vraném též instalována profesionální meteorologická stanice. Obě místní zemědělské firmy se ve Vraném snaží hospodařit v souladu s nejnovějšími poznatky v oblasti k přírodě šetrného zemědělství.
Řešení je i v odpadovém hospodářství
V Agrosu se také snaží zužitkovat rostlinný odpad od občanů z celého městyse. Ten je kompostován a využíván pro ekologické hnojení. I když se může zdát, že tu souvislost není, tento způsob hnojení napomáhá tomu, že půda na polích pojme více vody a pomaleji vysychá během období bez srážek. A v období s vysokým srážkovým úhrnem zase organicky hnojená půda napomáhá snižovat následky možných povodní.
Samotný Městys Vraný má 755 obyvatel, katastr má rozlohu 17 km2 a nachází se 13 kilometrů severozápadně od Slaného. V zemědělství pracuje řada místních občanů a také díky pomoci při realizaci závlahových opatření se v oblasti podaří tato pracovní místa udržet.
Foto: Profimedia.cz
