Mokřady mají svůj den
Státní pozemkový úřad (SPÚ) se snaží svými realizacemi vodohospodářských zařízení přispět ke zvýšení počtu revitalizovaných nebo nově vytvořených mokřadů, které zadržují v krajině více vody než klasické rybníky, což je vědecky dokázáno.
Česká republika eviduje 14 mokřadů mezinárodního významu. Státní pozemkový úřad za rok 2021 zrealizoval celkem 98 stavebních objektů vodohospodářského typu a tyto se týkají rozlohy 16,5 ha plochy, což jsou pro představu více jak 4 Václavská náměstí nebo 23 vršovických fotbalových stadionů (Sinobo Stadium neboli Eden) v Praze.
„Upozorňuji, že po mokřadech je v posledních letech poptávka, a ani se nedivím. Mokřady pozitivně ovlivňují vodní režim v krajině, jsou přirozenou zásobárnou vody a jsou specifickým prostředím pro různé druhy rostlin a živočichů.“ dodal Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.
Dle definice Ramsarské úmluvy, která byla podepsána 2. 2. února 1971 v íránském městě Ramsar je mokřad specifikován jako území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů.
V Česku sice moře nemáme, ale existuje zde nespočet mokřadů rozlohou sice menších, ale pro životní prostředí a ekologickou rovnováhu stejně důležitých. Proto jsou mokřady na vhodných místech vykupovány, obnovovány a následně chráněny.
V rámci pozemkových úprav vrací mokřady do krajiny i Státní pozemkový úřad. Jako se tak stalo například v Bělotíně, Bynovci na Děčínsku, Horním Lánově, Lichkově, Lukavicích u Rychnova nad Kněžnou, Skřípově, Sověnicích, Štěpánově u Leštiny, Černilově (Boháčův lesík) nebo v Prosiměřicích.
Tématům pozemkových úprav a adaptací vody v krajině se bude věnovat XXII. Konference pozemkových úprav, která se uskuteční 12.- 13. dubna 2022 v Harrachově.
